PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Můj největší objev z letošního Obscene Extreme – drtivý, šílený, technický a nekompromisní ostrovní death-grind-hardcore snesoucí přirovnání ke CEPHALIC CARNAGE. Kotouč, který jsem od nich pořídil, nese jméno „Precursors To Extinction“ a spíše než albem je promonahrávkou, která trvá něco drobně přes čtvrthodinu. Obsahuje však devět tracků, které svoji energetickou hodnotou překovávají mnohé i trojnásobně dlouhé albovky.
Všem, kterým šmakuje spojení hudebního extrémismu s technickou vybroušeností, doporučuji doběhnout si ke svému psychiatrovi pro povolenku ke konzumaci této pikantní laskominy. Povahám se slabším metabolismem bych tuto krmi zapověděl, neboť by mohla způsobit bouřlivý výstup žaludečních kyselin směrem k orální dutině. A co ty s lepším trávením čeká? Po krátkém industriálním intru začíná zběsilý sprint plný zvratů, nekonvečních rytmů, ale i melodických, místy neharmonických kytarových stenů, nenadálých stopek, výklepů, sypaček a výtečně pulzující basy. Do toho všeho se noří brutální vokál, který rozhodně nestaví jen na jedné poloze hlasu, ba naopak. Od grindového vřískání, přes agresivní hardcorový řev, syté deathové čištění hrdelních trubic, vtahováky… když se nad to povznesu je to hotový exkurz, který vás hází z jednoho nařvaného extrému do druhého. RETH staví svoji hudbu hlavně na neúnosné míře nepřetržitého intenzivního toku nesourodých nebanálních pasáží, nedopřávají uchu odpočinek. Pokud už si myslíte, že vám dávají na chvilku oddechnout, znamená to jediné - nalézáte se na šesté skladbě alba, kterou je instrustrálně-ambientní intermezzo nebo na konci alba. Nahrávka je sice obroušena poněkud nasurovo, co se zvuku týče, ale nemohu říci, že by jí toto balení neslušelo. Sonický háv je ve svém attacku a brutalitě vyšponovaný k extrémům, osobně jsem velmi příjemně překvapen, neboť takovou palbu bych od skupiny z národa chladných distingovaných způsobů, který se zajídá mátovými sosy a lemtá teplé pivo, rozhodně nečekal. Stále se však nemohu zbavit pocitu, že „Precursors To Extinction“ je poněkud řídkým materiálem v porovnán s živou prezentací.
Sofistikovaná technická death-grindová nálož, která vám rozmetá ouška na cáry.
8 / 10
Christopher Reese
- vokál
Elliot Smith
- bicí
Mettew Wells
- kytary
Mettew Jim Bentley
- kytary
Paul Priest
- basa
1. Thee Curses of Perception (Intro)
2. Shibboleths of the New Panacea
3. Science of Money
4. Rational Actor / Definitive Host
5. Convulsive
6. Touch the Face of God (Interlude)
7. Sowing the Poisoned Hubris
8. Industrial Land Rape
9. Decathexis
Precursors to Extinction (2008)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Samovydání
Produkce: Robert Hobson a RETH
Studio: Silent City
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.